Dopouštění chyb při stavbě domu může mít dvě příčiny, první z nich je neznalost a druhá z nich nedbalost. V dnešní době, co si budeme povídat, je trendem vše zjednodušovat, zlehčovat, šidit tak, aby náklady byly pokud možno co nejmenší. U velkých staveb jsou z tohoto důvodu vypracovávány technologické plány a postupy, aby se těmto chybám zamezovalo a minimalizoval se jejich vznik.
Pokud máme kvalitní projektovou dokumentaci v kombinaci s kvalitní firmou, neměli bychom zažívat fatální porušování technologické kázně.
Projdeme si tedy jednotlivé chyby postupně od počátku až po dokončení:
Spodní stavba
- Po doknčení výkopů rýh pro základové pasy je nutné, aby tzv. základová spára (tj. dno výkopu) byla dokonale rovná a v rámci možností suchá. Jde o to, že rozrytá zeminy od lžíce bagru nebo rozbahněná zemina od nečekaného deště nenese vůbec dobré podmínky pro založení. Je tedy nutností ruční dočištění základové spáry. Přestože je tato činnost nezbytnou nutností pro správné založení domu, většina firem ji nedodržuje. Předejít problému nekvalitní základové spáry se dá ochráněním betonovým potěrem v tloušťce 40-50 mm, stačí i betonem nižší třídy.
- Na řadě je ležatá kanalizace pod domem, v prostoru mezizákladí. I zde platí pokládka trub na rostlou zeminu s podsypem písku, jinak hrozí propadnutí nebo prolomení. S tím souvisí i řádné podsypání či podbetonování hrdel trub tak, aby při následném zásypu nedošlo k posunu.
- S kanalizací ještě souvisí kontrola správného vyvedení trub nad základy, tedy patní kolena vedoucí do svislých trub. Nemusíme si říkat, jak nepříjemné pak je, když zjistíme, že je stoupačka posunutá mimo stěnu.
- Po dokončení těchto prací začínáme se zásypy a obsypy základů. Dle technologických předpisů je nutné zeminu hutnit po vrstvách max. 200 mm, proto opravdu nevěřte, že nahrnutí zeminy bagrem v mocnosti 1 metru a následné zaskákání na povrchu hutnícím pěchem nebo deskou vystačí.
- Při betonáži základů, hlavně základové desky, dochází často k tomu, že firma položí výztuž (v našem případě se většinou jedná o KARI sítě) přímo na zeminu. Po zalití se výztuž dotýká země, není chráněná, od vlhkosti koroduje a časem stratí svoji roli výztuže. Správný postup jsou distanční podložky pod KARI sítě, nebo vyrobené tzv. kozlíky z další výztuže. Drahé a nákladné, proto je dobrý typ nákup např. dvojkové jakosti zámkové dlažby (cena za kus např. 2,- Kč) a tím KARI síť podložit.
- Izolace proti vodě, které by měly chránit vrchní část domu, jsou často pokládány na povrch špinavý, s výstupky a ostrými hranami. Proto se vyplatí před pokládkou izolace místo projít a nerovná místa "přebrousit, či přehladit".
- V případě podsklepeného domu je nejdůležitější návaznost vodorovné izolace na svislou, tzv. zpětný spoj. Toto místo bývá nejproblematičtější. Už z toho důvodu, že si lidé nechají malý přesah vodorovné části na následné napojení svislé nebo i z důvodu, že připravený přesah ničím nechrání v době zdění, přesah je poté znečištěný maltou, zbytky cihel apod. a přivaření či přitavení už je velice problémové.
Vrchní stavba
- Ještě před začátkem zdění by se měl každý zedník seznámit s technologií, se kterou pracuje. Zdění z pórobetonu (např. YTONG, PORFIX) na lepidlo je jiné jak zdění pálené broušené tvárnice (např. HELUZ, KERATHERM) na PUR zdící pěnu, a to nemluvím o navazování příček a samotné založení "prvního šáru". Pro kvalitní vyzdění lze již dnes od výrobce koupit ucelené doplňky, jako poloviční či koncové tvárnice a tím minimalizovat dořezávky cihel. Kvalitní projekt by měl počítat s modulovým rozměrem cihel - bohužel, takových projektů je velmi málo. Proto se pak setkáváme s hrubými stavbami, kde vzniklé mezery doplňují firmy vyplněním PUR pěnou. Po zatažení omítkou si budeme chtít přivrtat kuchyňskou linku ke stěně a co když narazíme na "hluché" místo s pěnovou výplní?
- Při provádění stropní konstrukce se zase nedodržuje řádné podepření stropu. Záleží na kvalitě použitého betonu, proto si velké stavby dovolují "odbedňovat" strop třeba již po 14 dnech. Pokud si ale sami nejsme kvalitou betonu jisti, 28 denní podepření je sázkou na jistotu. Nemluvím o tom, když jsou na stropní konstrukci naskládány palety s dalšími tvárnicemi a to někdy ani ne do celé plochy, ale jen lokálně na jedno místo.
- Podložení výztuže u stropní desky je stejně důležité jako u základové desky. Po odbednění nesmí jít ze spodní části nikde vidět výztuž.
- Po dokončení svislých i vodorovných konstrukcí následuje zastřešení objektu. Většinou se jedná o dřevěný krov. Zde je velmi důležitá kontrola již při nákupu dřeva, a to řádné ošetření vhodným přípravkem proti hmyzu nebo hnilobám. Pokud tak z pily není provedeno, musí se dodělávat na stavbě natíráním či stříkáním. Velice důležité je ošetření také každého řezu při sestavování krovu, což se vždy automaticky neprovádí.
- Následuje střešní krytina. Zde je důležité nastudování technologických postupů od výrobce, a využití všech jeho požadovaných předepsaných doplňků, neboť jen tak je střecha plně funkční na slibovanou dobu. Často v rámci úspor stavebníci některé doplňky vypouštějí. Musím ovšem upozornit, že jakmile nám na střeše vznikne jakýkoliv problém v rámci reklamace, po přezkoumání střechy výrobcem vám nebude sedět třeba jen rozměr laťování a chybějících pár kusů doplňků (i když to nemá s reklamovanou věcí co dělat), výrobce vám reklamaci neuzná, i když slibuje až 30 let záruky.
- S tím je spojená i volba a kvalita provedení podstřešní fólie a parozábrany. Tyto fólie musí být provedeny opravdu pečlivě a po celou dobu prací musí zůstat neporušeny. Spojení fólií musí být přelepeno páskou a také styk parozábrany se zdivem má svoji předepsanou technologii, jinak parozábrana ztratí svou funkci a následné navlhání minerálních izolací snižují jejich tepelné vlastnosti.
- Pokud si u tepelných izolací větších tlouštěk nejste jisti dokonalým položením, lze zvolit několikavrstvé položení, kde se spáry prostřídají a tím se eliminují případné tepelné mosty vzniklé spárami mezi deskami.
!!! Mezi dokončením mokrých procesů a začátkem vnitřních instalací a dokončovacích prací by měla být pauza cca 4 měsíce, pro dokonalé vyschnutí domu před uzavřením !!!
Dokončovací práce
- U izolování topenářských potrubí nestačí pouze zaizolovat rovné trubky, ale také veškeré záhyby, kolínka, T-kusy, jen tímto docílíte dokonalé tepelné ochrany a tím menších ztrát, zvláště při cirkulačním oběhu.
- Při provádění omítek v interiéru, konkrétně jádrové (hrubé) omítky, se doporučuje nespěchat a provedenou omítku nechat vyzrát. Dle technologických postupů se počítá na 1mm omítky 1 den pauzy, tj. u 2 cm omítky až 20 dnů. (Což pochybuji, že málokdo dodrží). Teprve po technologické pauze lze dělat jemné (fajnové) omítky a zamezíte tím vzniku vlasových trhlinek.
- Kontrolujeme také dodavatele, který nám provádí topení (ať již teplovodní nebo elektrické rohože), musí k tomu vždy používat flexibilní lepidlo.
- U volby firmy pro provádění zateplené fasády jsou vždy lepší ty certifikátem od některého z výrobců, protože chyb, kterých se lze na fasádě dopustit je velké množství. Už jen kontrola toho, zda zedníci používají APU lišty okolo oken, které krásně ukončí přechod fasády k oknu a také není poškozena lazura na oknech, když by měly přijít do styku s vápnem obsaženým v omítce.
- Pokud chceme zamezit přenášení hluku do konstruke (kročejová neprůzvučnost), kontrolujeme, zda firma používá v dostatečné tloušťce dilatační pásek okolo stěn při betonáži podlah.
- Kontrolujeme, zda při stavbě domu je vycházeno stále od jednoho a toho samého váhorysu, nestane se nám poté, že jsou např. špatně osazeny dveřní zárubně, špatná výška vybetonovaných stupňů schodiště, různá výška podlah, pokud v jedné místnosti počítáme s parketami a v další s dlažbou, bude betonový potěr v jiných tloušťkách. Důležité je také kontrolovat výšku pro osazení záchodové mísy, mnohokrát se opomene a pak je mísa skoro u podlahy.
- Před začátkem provádění samotných maleb nechte omítky napenetrovata plochy opravdu důkladně projděte a zkontrolujte. Nejlépe se kontrola provádí za šera s nasvícením. Nenapenetrovaná místa budou malbu vsakovat jinak jak ta napenetrovaná.
